Habuovy recenze #2

L’Esprit d’Edouard

Absinthe L’Esprit d’Edouard je jeden z pětice prestižní francouzské série prémiových absintů přímo od Alighieriho absintové renesance proběhlé na začátku tohoto století – destiléra, vědce a totálního “konaséra” Teda Breauxe. Produkci před časem pod svůj patronát zcela převzala domovina těchto absintů destilérie Combier, a proto se můžeme ve slepé degustaci o to víc těšit na Habuovy výsledky.

Ostatně přímo Tedův pohled na věc bychom Ti chtěli přinést v jednom z příštích článků.

Barva:
8/10
Velmi jasně zelená. Není to sice ani zdaleka toxicky zelená, ale ta esence zelenosti je skutečně to první, co mi proletí hlavou, když se na tuto barvu podívám. Nicméně mám dojem, že čistota pokulhává – nepatrný náznak kalu.
Louche: 10/10 No to je zase mlékárna! Už když jsem absint nalil do sklenky, tak jsem tušil, že to bude další louche-bomba – kapky absintu po stranách se mlží už na vzduchu. Kupodivu louche nezačíná hned s prvními kapkami vody, jenže po několika úvodních kapkách nastupuje cosi, čemu se říká explozivní, případně turbulentní louche! Každá kapka po střetu s hladinou se mění na mlhový blesk a čím je jich víc, tím více začíná mléčné vlnobití, na které je radost pohledět. Hutnost louche je samozřejmě monstrózní. I v závěru se pod olejovou vrstvou mezi sebou perou mlhavé peřeje. Inu agresivní louche. Ale za mě dobrý!
Aroma:
14/20
Nezakalený absint je převelice sladký. Při přidávání vody se sice příjemně až překvapivě rozvine, ale jiné než sladké (až cukernatě sladké!) tóny nenacházím. Bloumám nosem nad hladinou a jako bych na moment ucítil pivo… načež se konečně dostaví i nějaké ty absintové bylinky. Jakási sladovost se dostavuje i při dalším pokusu se pročichat k něčemu zajímavějšímu. Med, slad, cukr, fenykl, anýz… to všechno dohromady. Pelyněk bohužel nedetekuji. Těžké hodnocení, přijde mi, že s každým dalších přičichnutím je aroma zajímavější a zajímavější.

Hutnost:
10/10
Smetana! (ne Bedřich, pozn. redakce)
Chuť:
13/20
Fíha, tohle je zvláštní! První nástřel je naprosto prázdný. První sekundy se informace z chuťových pohárků dostavily k mozku, který se na ně zadumaně podíval a řekl: “A? Co dál, jako? Dyť tam nic není!” Až při převalení v celé dutině ústní se dostaví anýz a fenyklová trpkost. Bohužel opět prakticky bez finiše. Nepatrně sladký ocas, což je také překvapení, protože jsem očekával totální slaďárnu. Druhý doušek má naprosto stejný průběh, jen se závěrem dostavuje i mírně nepříjemný alkoholový ocas. To mě znervóznilo! Takže jsem netrpělivý s dalším douškem…
I když tentokrát vyčkávám, protože očekávaná sladkost se konečně dostavuje ve velice sladkém ocasu. Další doušek… začínám se soustřeďovat na bázi… to bude ten podezřelý alkoholový odér, jde patrně o nějaký experiment, ale nejsem schopen určit, o jakou bázi jde. Těžké zařadit… s dalšími a dalšími doušky se dostavuje hašlerková sladkost v krátké kombinaci nějaké tutti-frutti žvýkačky.
Zvláštní. Velmi zvláštní. Ale protože se to opět vymyká všemu, co jsem kdy měl, zaujalo mě to… ač vyšší skóre dát nemůžu. Chybí mi pelyněk, určitá iniciální bylinková paleta (vstup), jemnost (ne tahle podivně sladká kombinace hlavně anýzu a fenyklu, byť já fenykl rád) a hlavně mi chybí příjemnější a delší zakončení.
Celkový dojem:
5/10
Přestože jde o zajímavost, tak do dopití sklenky se trochu nutím. Hezká barva, nádherný louche efekt, sladké aroma a chuť… takové vodovky na poli všech možných sladkostí smíchány dohromady.

Náš komentář: Takhle rozporuplnou recenzi by u tak vyhlášené značky jakou jsou JADE absinthe asi čekal málokdo. Každopádně je jasné, že kdo má rád sladkou plnou chuť může v době dočasně zavřeného Naproti objednávat zde:

Štefan Habulinec, na první pohled friday night amateur s nádechem abstinenčně mladického vzhledu, avšak ve skutečnosti jeden z nejvetších českých absintových znalců, připravující i vlastní odbornou publikaci věnovanou zelené múze. Jeho zkušenosti a znalosti jsou spojením samostudia historických a soudobých pramenů, účasti v nejužší světové komunitě jako i vlastní nemalá investice do možnosti ochutnávat běžnou, raritní či předzákazovou produkci.
Právě pro všeobecně uznávaný odborný pohled Habua jsme velice rádi, že svolil k přátelskému recenzování slepě degustovaných absinthů. Avšak ani sám Habu, označený kápem absintové mafie za hlavního chlastometra, nečekal, že výsledky budou i pro něj mnohdy nemalým přakvapením, a že ne vždy bude obdržený vzorek topovým prebanem, či signaturou nejlepších současných producentů.