Co bude (s) Naproti

Info o zavírajícím se Naproti je v éteru už nějaký ten pátek, no a čím dýl se to ví, tím víc lidí se ptá, jak to bude, kdy to bude a proč to tak bude. Abychom to celé uvedli na pravou míru, je potřeba začít pěkně na počátku všeho, s přelitím trochou té hutné omáčky okolo.

Hodně z vás ví, že nejsme zrovna šejkovi dědicové se stříbrným bongem u postele, naopak že jsme si celý Naproti koncept vybudovali od nuly postupnou reinvesticí z úspěchu, který byl schopný vydělat na umořování počátečního dluhu, ale i postupný růst. To všechno se nám dařilo i přes klacky (kdyby klacky, kmeny) házené pod nohy ze strany státu, však posuď.

Otevřeš si absinthe bar, makáš na tom od rána do večera, samozřejmě bez dotačky, bez subvence, bez fondovky – prostě pálení, dluhy, pálení, dřina, taky malta, beton a zase to pálení, prostě až do úmoru, jinak to člověk ani nerozdýchá. No a v tom ti stát zakáže prodávat alkohol nad 20%, nezajímají ho tvoje dluhy na vytvoření podnikání, ani vidina budoucího daňového plátce, prostě jen zaplať odvody, zkrachuj a běž na prcák.

My ale přežili a přežili jsme toho mnohem víc. Když jsme konečně strpěli celé martyrium kolem legalizace dovozu pravého absinthu, který na českém trhu chyběl a my ho neměli ani kde nakupovat, přišla na nás půlmilionová kauce uvalená novým zákonem. Pak přišel nekuřák, který na nás nesystematicky přenáší problémy s hlukem na ulici. A potom přistálo ve výčtu státní zlovůle EET, které nám s účetníctvím neušetří, spíše naopak. Stále málo? Zahrádku vyřizujeme na (schválně si tipni číslo) pěti úřadech, abychom v závěru po zkrášlovacích akcích městské zeleně Brno mohli mít na ulici jeden stoleček. Opisování desetitisíců náhodných znaků pro celníky při řešení kolků na alkohol je jen taková backoffice legrace. No a občasné vytopení starého Napra při průtrži mračen člověk skoro už ani nevzpomene. Ustáli jsme i to úplně nejhorší, ustáli jsme „přátele“, co nás nestydatě okrádali.

To, co nakonec něpřežije náš první veřejný prostor (ano, my už dříve provozovali i čistej ilegál, ale o tom až v jiném článku), ve kterém jsme nechali kousek našeho 🖤 i velký kus plic, je obyčejné lidské zmrdství. Nájemní prostory původního Naproti (oba vchody na Jana Uhra 4) mají po smrti původního majitele nového vlastníka. S tímhle panem dědicem, který v celém bytovém domě provozuje ukrajinskou ubytovnu a dům i prostory drží v havarijním stavu, je jakákoliv budoucnost bohužel naprosto neprůchodná a to bohužel za cenu ztráty něčeho, k čemu máme tak silný až návykový vztah. Přecejen než pomalu přicházet o dobře budované jméno, myslíme, že je lepší odejít v nejlepším s vidinou budoucích možností.

A jak z toho tedy vybrousíme? Prostě se budeme snažit dělat dál to, co nám jde nejlíp. Pomáhat s psychohygienou u všech doma i ve zbylém Naproti. Pro domácí užití jsme si sami (strejda gůgl radil, nejsme žádní ajtý lidé) stvořili eshop, pěkně v našem duchu, kde nakoupíš od skleněnek po top spekulativní zboží od žufánků, ale taky si počteš blog, na kterém si zrovna dáváš tenhle škvár, nebo si proklikáš instáč a třeba díky tomu zjistíš, jak moc jsi byl za moc minulou poslechovku. Koukáme se po nových možnostech a zvažujeme, kdy budeme schopni zase začít něco šlápnutého, co má drive. No a aktuálně asi to nejdůležitější, co lidi zajímá: pustili jsme se do rekonstrukce nového Naproti – děláme ho trochu víc funky a zároveň se snažíme do něj prolnout atmosféru starého Napro, ke kterému mnoho z nás přilnulo vztahem až nezdravým.

No a jestli Tě pořád zajímá víc, stav se už v sobotu na rozlučku se starým Naproti, zčekuj fb event