Habuovy recenze #2

L’Esprit d’Edouard

Absinthe L’Esprit d’Edouard je jeden z pětice prestižní francouzské série prémiových absintů přímo od Alighieriho absintové renesance proběhlé na začátku tohoto století – destiléra, vědce a totálního “konaséra” Teda Breauxe. Produkci před časem pod svůj patronát zcela převzala domovina těchto absintů destilérie Combier, a proto se můžeme ve slepé degustaci o to víc těšit na Habuovy výsledky.

Ostatně přímo Tedův pohled na věc bychom Ti chtěli přinést v jednom z příštích článků.

Barva:
8/10
Velmi jasně zelená. Není to sice ani zdaleka toxicky zelená, ale ta esence zelenosti je skutečně to první, co mi proletí hlavou, když se na tuto barvu podívám. Nicméně mám dojem, že čistota pokulhává – nepatrný náznak kalu.
Louche: 10/10 No to je zase mlékárna! Už když jsem absint nalil do sklenky, tak jsem tušil, že to bude další louche-bomba – kapky absintu po stranách se mlží už na vzduchu. Kupodivu louche nezačíná hned s prvními kapkami vody, jenže po několika úvodních kapkách nastupuje cosi, čemu se říká explozivní, případně turbulentní louche! Každá kapka po střetu s hladinou se mění na mlhový blesk a čím je jich víc, tím více začíná mléčné vlnobití, na které je radost pohledět. Hutnost louche je samozřejmě monstrózní. I v závěru se pod olejovou vrstvou mezi sebou perou mlhavé peřeje. Inu agresivní louche. Ale za mě dobrý!
Aroma:
14/20
Nezakalený absint je převelice sladký. Při přidávání vody se sice příjemně až překvapivě rozvine, ale jiné než sladké (až cukernatě sladké!) tóny nenacházím. Bloumám nosem nad hladinou a jako bych na moment ucítil pivo… načež se konečně dostaví i nějaké ty absintové bylinky. Jakási sladovost se dostavuje i při dalším pokusu se pročichat k něčemu zajímavějšímu. Med, slad, cukr, fenykl, anýz… to všechno dohromady. Pelyněk bohužel nedetekuji. Těžké hodnocení, přijde mi, že s každým dalších přičichnutím je aroma zajímavější a zajímavější.

Hutnost:
10/10
Smetana! (ne Bedřich, pozn. redakce)
Chuť:
13/20
Fíha, tohle je zvláštní! První nástřel je naprosto prázdný. První sekundy se informace z chuťových pohárků dostavily k mozku, který se na ně zadumaně podíval a řekl: “A? Co dál, jako? Dyť tam nic není!” Až při převalení v celé dutině ústní se dostaví anýz a fenyklová trpkost. Bohužel opět prakticky bez finiše. Nepatrně sladký ocas, což je také překvapení, protože jsem očekával totální slaďárnu. Druhý doušek má naprosto stejný průběh, jen se závěrem dostavuje i mírně nepříjemný alkoholový ocas. To mě znervóznilo! Takže jsem netrpělivý s dalším douškem…
I když tentokrát vyčkávám, protože očekávaná sladkost se konečně dostavuje ve velice sladkém ocasu. Další doušek… začínám se soustřeďovat na bázi… to bude ten podezřelý alkoholový odér, jde patrně o nějaký experiment, ale nejsem schopen určit, o jakou bázi jde. Těžké zařadit… s dalšími a dalšími doušky se dostavuje hašlerková sladkost v krátké kombinaci nějaké tutti-frutti žvýkačky.
Zvláštní. Velmi zvláštní. Ale protože se to opět vymyká všemu, co jsem kdy měl, zaujalo mě to… ač vyšší skóre dát nemůžu. Chybí mi pelyněk, určitá iniciální bylinková paleta (vstup), jemnost (ne tahle podivně sladká kombinace hlavně anýzu a fenyklu, byť já fenykl rád) a hlavně mi chybí příjemnější a delší zakončení.
Celkový dojem:
5/10
Přestože jde o zajímavost, tak do dopití sklenky se trochu nutím. Hezká barva, nádherný louche efekt, sladké aroma a chuť… takové vodovky na poli všech možných sladkostí smíchány dohromady.

Náš komentář: Takhle rozporuplnou recenzi by u tak vyhlášené značky jakou jsou JADE absinthe asi čekal málokdo. Každopádně je jasné, že kdo má rád sladkou plnou chuť může v době dočasně zavřeného Naproti objednávat zde:

Štefan Habulinec, na první pohled friday night amateur s nádechem abstinenčně mladického vzhledu, avšak ve skutečnosti jeden z nejvetších českých absintových znalců, připravující i vlastní odbornou publikaci věnovanou zelené múze. Jeho zkušenosti a znalosti jsou spojením samostudia historických a soudobých pramenů, účasti v nejužší světové komunitě jako i vlastní nemalá investice do možnosti ochutnávat běžnou, raritní či předzákazovou produkci.
Právě pro všeobecně uznávaný odborný pohled Habua jsme velice rádi, že svolil k přátelskému recenzování slepě degustovaných absinthů. Avšak ani sám Habu, označený kápem absintové mafie za hlavního chlastometra, nečekal, že výsledky budou i pro něj mnohdy nemalým přakvapením, a že ne vždy bude obdržený vzorek topovým prebanem, či signaturou nejlepších současných producentů.

Co bude (s) Naproti

Info o zavírajícím se Naproti je v éteru už nějaký ten pátek, no a čím dýl se to ví, tím víc lidí se ptá, jak to bude, kdy to bude a proč to tak bude. Abychom to celé uvedli na pravou míru, je potřeba začít pěkně na počátku všeho, s přelitím trochou té hutné omáčky okolo.

Hodně z vás ví, že nejsme zrovna šejkovi dědicové se stříbrným bongem u postele, naopak že jsme si celý Naproti koncept vybudovali od nuly postupnou reinvesticí z úspěchu, který byl schopný vydělat na umořování počátečního dluhu, ale i postupný růst. To všechno se nám dařilo i přes klacky (kdyby klacky, kmeny) házené pod nohy ze strany státu, však posuď.

Otevřeš si absinthe bar, makáš na tom od rána do večera, samozřejmě bez dotačky, bez subvence, bez fondovky – prostě pálení, dluhy, pálení, dřina, taky malta, beton a zase to pálení, prostě až do úmoru, jinak to člověk ani nerozdýchá. No a v tom ti stát zakáže prodávat alkohol nad 20%, nezajímají ho tvoje dluhy na vytvoření podnikání, ani vidina budoucího daňového plátce, prostě jen zaplať odvody, zkrachuj a běž na prcák.

My ale přežili a přežili jsme toho mnohem víc. Když jsme konečně strpěli celé martyrium kolem legalizace dovozu pravého absinthu, který na českém trhu chyběl a my ho neměli ani kde nakupovat, přišla na nás půlmilionová kauce uvalená novým zákonem. Pak přišel nekuřák, který na nás nesystematicky přenáší problémy s hlukem na ulici. A potom přistálo ve výčtu státní zlovůle EET, které nám s účetníctvím neušetří, spíše naopak. Stále málo? Zahrádku vyřizujeme na (schválně si tipni číslo) pěti úřadech, abychom v závěru po zkrášlovacích akcích městské zeleně Brno mohli mít na ulici jeden stoleček. Opisování desetitisíců náhodných znaků pro celníky při řešení kolků na alkohol je jen taková backoffice legrace. No a občasné vytopení starého Napra při průtrži mračen člověk skoro už ani nevzpomene. Ustáli jsme i to úplně nejhorší, ustáli jsme „přátele“, co nás nestydatě okrádali.

To, co nakonec něpřežije náš první veřejný prostor (ano, my už dříve provozovali i čistej ilegál, ale o tom až v jiném článku), ve kterém jsme nechali kousek našeho 🖤 i velký kus plic, je obyčejné lidské zmrdství. Nájemní prostory původního Naproti (oba vchody na Jana Uhra 4) mají po smrti původního majitele nového vlastníka. S tímhle panem dědicem, který v celém bytovém domě provozuje ukrajinskou ubytovnu a dům i prostory drží v havarijním stavu, je jakákoliv budoucnost bohužel naprosto neprůchodná a to bohužel za cenu ztráty něčeho, k čemu máme tak silný až návykový vztah. Přecejen než pomalu přicházet o dobře budované jméno, myslíme, že je lepší odejít v nejlepším s vidinou budoucích možností.

A jak z toho tedy vybrousíme? Prostě se budeme snažit dělat dál to, co nám jde nejlíp. Pomáhat s psychohygienou u všech doma i ve zbylém Naproti. Pro domácí užití jsme si sami (strejda gůgl radil, nejsme žádní ajtý lidé) stvořili eshop, pěkně v našem duchu, kde nakoupíš od skleněnek po top spekulativní zboží od žufánků, ale taky si počteš blog, na kterém si zrovna dáváš tenhle škvár, nebo si proklikáš instáč a třeba díky tomu zjistíš, jak moc jsi byl za moc minulou poslechovku. Koukáme se po nových možnostech a zvažujeme, kdy budeme schopni zase začít něco šlápnutého, co má drive. No a aktuálně asi to nejdůležitější, co lidi zajímá: pustili jsme se do rekonstrukce nového Naproti – děláme ho trochu víc funky a zároveň se snažíme do něj prolnout atmosféru starého Napro, ke kterému mnoho z nás přilnulo vztahem až nezdravým.

No a jestli Tě pořád zajímá víc, stav se už v sobotu na rozlučku se starým Naproti, zčekuj fb event

Habuovy recenze #1

Absinthe Pernod SA Couvet (Suisse)

Pernod SA je stářím odhadován mezi rok 1918 (výroba je kvůli zákazu ve Švýcarsku přesunuta z Couvet do španělské Taraggony) až 1930 (postupný nástup Pernod Fils produkce – dnes běžně označované jako Tarragona)

Checkujte jak tahle téměř sto let stará chuťovka oslnila ve slepé degustaci našeho mastera.

Barva: 8/10
Tmavá koňaková “dead-leaf” barva. Hnědě jantarová bez známky zelené. Leč čisté.
Louche: 9/10 Moc hezký louche! Tvorba mlhy se sice tvoří neurčitě po celém rezervoáru, ale přesto je radost se na celou tu podívanou dívat. Karamelové obláčky padající ke dnu a tabulkově vytvořená a následně zmizelá olejová vrstva. Hutnost louche by sice mohla být o něco silnější, ale i tak jde o dostatečný zákal. Karamelově světle hnědá s nepatrným růžovým náznakem… kurevsky to připomíná preban!
Aroma: 19/20Slastná vůně! Kvalitní vínovice jak vyšitá. Ovocno-třešňové tóny. Aroma se jako blesk rozvine během přidávání vody. Doslova mě pleskla přes ksicht! Vínovice, svěží pelyněk. Celý aromatický profil silně připomíná nějakou pozdější šarži Pernod Fils, případně poválečnou výrobu v Tarragoně. Čichá se k tomu ale parádně! Kdybych narazil na kvalitnější pelyněk, byl by to plný počet.

Hutnost: 10/10TOP!
Chuť: 19/20První nástřel je absolutní lahodná a jemná slast, přetavená do mírné pelyňkové trpkosti, která se posléze rozleze do prvotřídního závěru… který trvá a stále překvapuje novými lahodnými tóny – mandlovost, ovocnost kombinována se svěžestí delikátního anýzu. Tohle je bomba! Začátek druhého doušku je snad ještě lepší. Z trpkosti vylézá aroma podobné vlašskému ořechu. Opět dlouhý a slastně lahodný dojezd. Třetí doušek… zaměřuji se na dojezd – marcipán na víně. Dýchám opatrně nosem, abych zachytil co nejvíce ten jemný dojezd. Ten balanc mezi bylinkami a alkoholem je výtečný. Alkoholický základ je první třída. Nedivil bych se, kdyby šlo o něco, co bylo stařeno hodně dlouho. Převeliký respekt!
Celkový dojem: 9/10Musím se přiznat, že jde o jeden z nejlepších absintů, které jsem poslední dobou měl možnost ochutnat. Splňuje všechny charakteristiky vintage absintu. Ledaže se někomu povedlo prvotřídně vystařit absint v nějakém kvalitním sudu. Koupě celé láhve… resp. láhví je nutnost.

Náš komentář: To si piš, že si dlouho neměl lepší. Ale nemysli si, že to bude vždy taková pecka. Už plánujeme i negativní překvápka:)

Štefan Habulinec, na první pohled friday night amateur s nádechem abstinenčně mladického vzhledu, avšak ve skutečnosti jeden z nejvetších českých absintových znalců, připravující i vlastní odbornou publikaci věnovanou zelené múze. Jeho zkušenosti a znalosti jsou spojením samostudia historických a soudobých pramenů, účasti v nejužší světové komunitě jako i vlastní nemalá investice do možnosti ochutnávat běžnou, raritní či předzákazovou produkci.
Právě pro všeobecně uznávaný odborný pohled Habua jsme velice rádi, že svolil k přátelskému recenzování slepě degustovaných absinthů. Avšak ani sám Habu, označený kápem absintové mafie za hlavního chlastometra, nečekal, že výsledky budou i pro něj mnohdy nemalým přakvapením, a že ne vždy bude obdržený vzorek topovým prebanem, či signaturou nejlepších současných producentů.

Habuovy recenze #0

Štefan Habulinec

Štefan Habulinec, na první pohled friday night amateur s nádechem abstinenčně mladického vzhledu, avšak ve skutečnosti jeden z největších českých absintových znalců, připravující i vlastní odbornou publikaci věnovanou zelené múze. Jeho zkušenosti a znalosti jsou spojením samostudia historických a soudobých pramenů, účasti v nejužší světové komunitě jako i vlastní nemalá investice do možnosti ochutnávat běžnou, raritní či předzákazovou produkci.
Právě pro všeobecně uznávaný odborný pohled Habua jsme velice rádi, že svolil k přátelskému recenzování slepě degustovaných absinthů. Avšak ani sám Habu, označený kápem absintové mafie za hlavního chlastometra, nečekal, že výsledky budou i pro něj mnohdy nemalým přakvapením, a že ne vždy bude obdržený vzorek topovým prebanem, či signaturou nejlepších současných producentů.

Abychom však nezačali břitkou omáčkou, tak se hned při první recenzi můžete potěšit, jak Habův zmlsaný jazýček zareaguje na téměř sto let starý Pernod SA. První recenze už za pár dní.

Vydražené pecky

To jsme si takhle jednou řekli, že si otevření vydražených láhví Tarragony a SAčka můžeme užít v trochu líbivém prostředí spřáteleného báru. Pozvali jsme pár známých a v brněnském klubu Slast degustovali uvedené láhve ještě se vzorkem původního Romanse. No a ptáte se děti, jak to dopadlo?

Nebojte, při některé ze speciálních událostí v Naproti, budete mít ještě možnost sto let starý Pernod SA ochutnat.

Virgin Viking

Virgin verte byl zajímavým absinthem jesenického výrobce Kyla Bairnsfathera. Tenhle povedený kousek je zároveň mezi absintovými znalci nejvíce chválen. Svou výjimečnost si získává svým postupem výroby za použití ještě nevykvetlých (panenských) bylin. Své místo ve světě absinthu si však nemusel vybojovat jen oblibou z řad konzumentů, ale též obchodním sporem o název. Slovo Virgin už je totiž zabrané, tak to je. Tato skutečnost vyústila ve fakt, že takto ojediněle vyráběný absinthe uvidíte v budoucnu pod (bohužel o přípravě méně vypovídající) značkou Viking verte.

Virgin Viking Verte
Verča w/ VV

Wolf Chili

Dochucení papričkami chilli je v absintové subkultuře úplnou raritou, spolu s dobarvením dočervena pomocí ibišku vzniká ve švédské Valkyria distillery jedinečný absinthe, který je však opravdu ostřejší chuti.

Wolf Chili